PSYCHICKÉ PROBLÉMY A TYPICKÉ PŘÍZNAKY DUŠEVNÍCH PORUCH

Aktualizováno: 13. 11.

Každý člověk projde dříve či později obdobím, které by se dalo popsat jako duševní porucha. Na rozdíl od běžného nachlazení o tom ale moc nemluvíme. Málokdo zavolá šéfovi a řekne: Dnes mám tak špatnou náladu (deprese, úzkosti), že nejdu do práce. Bojujeme s tím sami a doufáme, že to přejde. Dobrá zpráva je, že čas skutečně léčí. Špatná zpráva je, že léčí pomalu, a ne moc dobře.


Diagnóza a léčba duševních poruch má několik základních obtíží.

  • Duševní poruchy se špatně měří. Chybí "psychický" rentgen nebo teploměr. Psycholog vychází toho, co klient cítí a co řekne.

  • Psychické poruchy se často maskují za somatické (tělesné) problémy. Fyzické příznaky přitom mohou být pestré, od bolení hlavy, přes bušení srdce až po nevysvětlitelnou únavu.

  • Příčiny poruch mohou být velmi různorodé a vzájemně se kombinovat – dědičná dispozice, trauma v minulosti, aktuální těžká životní situace, ale také třeba roční období.

  • Lidé se za psychické problémy stydí jako za selhání a slabost. Proto často trvá delší dobu, než vyhledají pomoc.

Z těchto důvodů je obtížné rozlišit, zda je na čase vyhledat odborníka anebo stačí pár dní klidu, či zajít s kamarádkou na kafe a probrat to. Existuje ale poměrně srozumitelná cesta, jak se v tom vyznat. V zásadě byste měli sledovat čtyři orientační body – dobu trvání obtíží, intenzitu reakce, přiléhavost a dopad do vašeho standardního chování. Je dobré si položit čtyři otázky.


„Jak dlouho cítím psychické potíže, respektive jak často se vyskytují?“


Doba trvání je dobrým vodítkem především u lehčích a středně těžkých stavů. Každý můžeme mít někdy takzvaně „den blbec“, kdy se nám nedaří a máme špatnou náladu. Pokud se ovšem cítíte nanic už čtyři až šest týdnů v kuse, je na čase s tím něco dělat. Podobně je tomu třeba u úzkosti. Všichni se někdy o něco bojíme, ale pokud se každý den dostaneme do stavu intenzivní úzkosti, je třeba zajít za specialistou. To samé platí o dalších duševních procesech, jevech a chování. Například občas něco zapomenout je v pořádku, ale často zapomínat i běžné věci, může být vážný signál psychické poruchy. Občas si dát skleničku, je v pořádku, pít každý den je problém.


„Jak výrazné a intenzivní jsou moje potíže?“


Druhým vodítkem je intenzita reakce a pocitů. Největší intenzita je, že se takzvaně „složíte“. Nezastavitelný pláč, pocit mdloby, nebo panika, která vás donutí doslova utéct ze situace, jsou například takovými intenzivními projevy. Nebo se někdo například v opilosti neúspěšně pokusí o sebevraždu pomocí léků. Takový exces nesmí skončit jen extrémní kocovinou. Je třeba vyhledat odborníka ihned. To samé platí pro fyzickou agresi vůči partnerovi. Stejně tak by měly být konzultovány se specialistou extrémní zážitky – napadení, vážné nehody, nečekané ztráty blízkých. Tím se může předejít budoucím psychickým poruchám, které označujeme jako posttraumatické.


„Jsou mé myšlenky a pocity přiléhavé situacím?“


Třetí signál je „přiléhavost“. V podstatě to znamená, že se děje něco „divného“. Rozpláčete se při prvním náznaku něčeho dojemného v televizi, nebo naopak ztratíte schopnost prožívat emoce, takže se vás nedotkne skutečná ztráta. Máte intenzivní pocit distance od světa i od sebe sama. Nebo například začnete být přesvědčený, že jste obětí sledování. Jste silně podráždění bez zjevného důvodu. Nacházíte třeba uspokojení a uklidnění v nejrůznějších rituálech od dlouhého mytí rukou po složité zabezpečování domácnosti. To vše lze označit jako nepřiléhavost. Okolí si všímá, že reagujete podivně a ptá se vás na to.


„Změnilo se výrazně moje chování oproti běžnému standardu?“


Poslední nápovědou jsou změny chování. Někdy psychické poruchy nemusí být tolik zjevné v emocích a myšlenkách. Nicméně porucha ovlivní vaše chování. Nejobvyklejší příznaky jsou – ztráta zájmu o komunikaci, opuštění zájmů a koníčků, zhoršení pracovního výkonu (u dětí prospěchu), změny jídelního chování (přejídání, nebo naopak ztráta zájmu o jídlo). Nebo se naopak může objevit přehnané chování - nepřiměřené cvičení či uklízení, nakupování nad možnosti, častější pití nebo zneužívání návykových látek Zvláštní kategorií je pak radikální změna životního stylu spojená s příklonem ke konspiračním teoriím, ezoterice nebo nějaké sektě, často ve spojení s intenzivní propagací těchto myšlenek mezi blízkými.


Tento jednoduchý návod platí pro situace, kdy se vaše psychická pohoda změnila. Samozřejmě je ale také velká skupina klientů, kteří se svými poruchami fungují takříkajíc odjakživa. Postup, zda jít za odborníkem je pak podobný, ale místo porovnávání sebe v čase použijeme srovnání s ostatními. Položte si jednoduchou otázku, kolik znáte lidí ve svém okolí, kteří se například: hádají / pláčou v práci / opijí se / rozčilují se v autě … tak často jako vy. Pokud si uvědomíte enormní rozdíl, bude také vhodné najít odbornou pomoc.

Přeji vám, abyste popsané starosti museli řešit co nejméně a užívali si psychickou pohodu.


Mrg.Tomáš Vašák, psycholog Liberec









680 zobrazení0 komentářů