Časté otázky

1. Rozdíl mezi psychologem a psychiatrem 

Psychiatr má medicínské vzdělání, je zaměřen na léčbu psychických nemocí a poruch a může předepisovat léky. Psycholog má oproti tomu vzdělání humanitní, může být zaměřen více směry.

 

Psychologové se zabývají diagnostikou a poradenstvím v nejrůznějších oborech. Nejčastěji se zabývají poradenstvím v rodinných i pracovních vztazích, seberozvojem a pedagogickým poradenstvím. K léčbě psychických poruch využívají psychoterapii a často fungují v kombinaci s psychiatrickou péčí.

2. Jak funguje psychoterapie?

Existují různé směry psychoterapie, ale v zásadě mají tři základní cíle. Pomoci klientovi porozumět, co se děje, proč se například nemůže zbavit smutku nebo špatných myšlenek.

 

Odstranit příčinu psychické poruchy, což může být například nesprávně zpracovaná těžká událost (rozvod, nemoc, problém ve výchově). Konečným cílem je naučit klienta novým a především zdravějším reakcím.

3. Kdy byste měli navštívit psychologa?

V zásadě jsou dva základní signály přiléhavost a přiměřenost reakcí a prožívání. Přiléhavost znamená, že reagujeme adekvátně na situaci. Pokud například máme strach vyjít na ulici je to nepřiléhavé.

 

Přiměřenost se týká intenzity a délky prožívání, například pokud se mi rozbije můj oblíbený hrníček a já kvůli tomu již pět hodin v kuse pláču, je něco s mou psychikou v nepořádku.

 

Hodně důležitým signálem je délka trvání. „Blbý“ den můžeme mít každý, pokud ale máme „blbý“ kvartál je čas zajít k psychologovi.

4. Jak vám pomáhá psychoterapie?

Terapie v prví fázi přináší úlevu. Člověk si uvědomí, že v tom není sám. V další fázi většinou klient zažije „AHA ZÁŽITEK“ tedy okamžik, kdy porozumí v čem je problém. Společně s terapeutem pak nacházejí cesty, jak problém vyřešit.

 

Úspěšná terapie nejen zabaví jedince aktuálních obtíží, ale také ho vybaví do budoucna mechanismy, jak  do toho „zase“ nespadnout.

5. Co mohu očekávat od první schůzky?

První setkání zaměřeno na vzájemné poznání. Terapeut s klientem definují základní problém, podobu obtíží a situaci klienta. Terapeut má možnost posoudit, zda je definovaný problém pro jeho odbornost, nebo je vhodný pro jiného specialistu. Také klient má možnost si odpovědět na otázku, jestli mu přístup a osoba psychologa vyhovuje.

6. Je terapie hrazena pojišťovnou?

Ano terapie může být součástí péče hrazené pojišťovnami a využívá se především u vážných psychických poruch. Mnoho terapeutů a psychologů pracuje ovšem na přímou platbu. Díky tomu mohou klienti chodit bez doporučení lékaře a navíc je jim psychologická péče snadněji dostupná a to již v začátku psychických potíží, kdy je pomoc psychologa většinou účinnější.

 

Navíc mohou využít poradenství v různých obtížných životních situacích a tím dokonce psychickým problémům úplně předcházet. Tak pracuji i já.

7. Jaké poruchy lze léčit psychoterapií?

V zásadě jsou to všechny psychické poruchy. U mnoha poruch je to to dokonce léčba první volby, například to jsou neurotické poruchy a poruchy spojené se stresem, fobické poruchy, kompulzivní poruchy chování a také většina lehčích forem afektivních poruch dobře reaguje na psychoterapii.

 

U některých poruch je psychoterapie komplementární součástí farmakoléčby, například u schizofrenií nebo vážných afektivních poruch jakou jsou těžké deprese nebo bipolární porucha. A prakticky vždy má psychoterapie význam pro adaptaci do běžného života po závažnějším psychickém nebo somatickém onemocnění.

8. Na jak dlouho budu potřebovat psychoterapie?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Terapie může mít formu rychlé intervence například po traumatickém zážitku dopravní nehody a pak jde třeba jen o jedno či dvě sezení. Nebo jde o nějakou poruchu neurotického typu, kdy jde u řadu setkání než se změní chování, myšlení a prožívání klienta.

 

Například než se zbaví úzkostných stavů, to ze zkušenosti trvá minimálně deset sezení. U opravdu závažných stavů se pak terapie v nějaké podobě může stát přirozenou součástí života klienta, něco jako dialýza u nemoci ledvin.

9. Psychické problémy příznaky

Možná trochu překvapivě se psychické problémy velmi často projevují fyzicky – únava, bolesti hlavy, trávicí problémy. Dále se objevují problémy v chování – poruchy příjmu potravy, nadužívaní alkoholu a návykových látek, konfliktnost, izolace od ostatních a podobně.

 

Přirozeně prvními a hlavními příznaky jsou změny myšlení a nálad. Nepřiměřený dlouhotrvající smutek, úzkost, sebeobviňování, negativní myšlení, myšlenky na sebevraždu.

10. Jak poznat úzkost?

Každý známe přirozenou reakci na ohrožení – strach. Bohužel tento užitečný ochranný mechanismus se může překlopit do úzkosti - strachu bez příčiny.

 

Úzkost pak může velmi narušovat kvalitu života. Cítíme se špatně, přehnaně sledujeme svoje zdraví, máme poruchy spánku a často se objeví fyziologické projevy jako bušení srdce, zrychlené dýchání a podobně. Pokud takové stavy přetrvávají nebo se vracejí ve formě „záchvatů“ je třeba vyhledat odbornou pomoc.

11. Co je to psychologie?

Obecně lze říci, že je to věda, která se zabývá duševními procesy člověka. Popisuje, jak jedinec myslí, podle čeho se rozhoduje, jaké emoce prožívá a proč.

 

Psychologie se snaží porozumět nejrůznějším duševním jevům od kreativity přes úzkost až po tak komplexní jevy jakou jsou ambice nebo láska. Zároveň se psychologie zabývá tím, jak člověk funguje s ostatními, tedy komunikací a vztahy.